Keramika je jedním z typických materiálů, ze kterých jsou Raschigovy kroužky vyráběny. Vyrábíme je z materiálů, které se chemicky nemění účinkem v koloně se nacházející směsi.
Charakteristický rozměr kroužků volí uživatel s ohledem na průměr kolony a počet přerozdělovacích přepážek. Kolona velkého průměru vyžaduje velké Raschigovy kroužky. Kapalná fáze má v koloně tendenci pohybovat se spíše po okraji než středem náplně. Čím menší kroužky se použijí, tím dříve se kapalná fáze při svém toku dolů kolonou dostane k okraji (vnitřním obvodu) kolony, zatímco střed zůstane “suchý”. Aby se tomuto nežádoucímu jevu předešlo, je potřeba volit náplň s dostatečným charakteristickým rozměrem a dostatečné množství přerozdělovacích přepážek.
Nepolévaná Metoda frakční destilace organických látek v koloně s keramickými kroužky byla poprvé navržena Německým chemickým inženýrem a průmyslníkem Frydrichem Raschigem v roce 1890. V současné době se na trhu objevují i jiné typy kroužků, například Pallové kroužky či kroužky Berla. Ale Raschigovy kroužky mají zásadní výhodu, že jsou nízkonákladové a poměrně snadno a rychle se dají vyrobit. Právě proto jsou Raschigovy kroužky nepostradatelným pomocníkem v každém technologickém procesu, kde se používají kolony.
